Počet lidí vyléčených z nemoci COVID-19 způsobované koronavirem stoupl v Česku na 25. Vzrostl ale také počet zemřelých nakažených koronavirem, a to na 23. Oznámil to dnes večer na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dnes před 09:00 ministerstvo zdravotnictví uvádělo na svém webu 11 vyléčených a 17 úmrtí. Všichni zemřelí byli podle Vojtěcha lidé trpící dalšími chorobami nebo lidé ve vyšším věku. V nemocnicích po celé ČR dobrovolně pomáhá přibližně 2000 mediků z lékařských fakult, celkem se jich přihlásilo asi 5000 ze všech osmi lékařských fakult.
Nárůst počtu případů COVID-19 v Česku zatím dál zpomaluje, za dnešek k 18:30 jich zatím přibylo 125 na celkových 2942. V neděli činil denní nárůst 160 případů, v sobotu 262, v pátek dokonce 373. V posledních dnech ale klesá také počet provedených testů na koronavirus. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Pokud by počet nových případů po zbytek dne již výrazněji nestoupal, mohl by být dnešní denní nárůst nejnižší od minulého pondělí, kdy přibylo 126 nemocných.
V posledních dnech ale klesal i počet testů na COVID-19. Zatímco v pátek jich bylo 5247, což byl zatím nejvyšší počet testů v Česku za den, v sobotu bylo provedeno zhruba 4300 testů a v neděli asi 2800.
V nemocnicích skončilo podle údajů k neděli 29. března 277 lidí s nemocí COVID-19. Zhruba pětina z nich byla podle údajů na webu ministerstva ve vážném stavu, naopak téměř čtvrtina se již z nemoci vyléčila, nebo byla propuštěna do domácí karantény.
V neděli ministerstvo zdravotnictví ohlásilo pět úmrtí na nemoc COVID-19, v sobotu dvě úmrtí. S nemocí zemřela také zdravotní sestra z pražské Thomayerovy nemocnice. Mluvčí nemocnice Petr Sulek v neděli ČTK sdělil, že zdravotní sestra zemřela doma a s ohledem na přání rodiny nebude nemocnice uvádět žádné další informace.
Pro nemocné z domovů pro seniory mají najít místo kraje
V krajích mají v případě potřeby vznikat zvláštní kapacity pro pacienty z těch domovů pro seniory, které nebudou schopny zajistit desetinu míst pro izolaci nakažených novým typem koronaviru. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se na tom dnes během videokonference dohodli hejtmani se zástupci vlády. Za velmi cenné označil jednání hejtman Vysočiny pověřený vedením Asociace krajů Jiří Běhounek (ČSSD). Očekává, že příští videokonference bude za týden. „Vyjasnili jsme si postup v zásobování krajů, dále v nákupech a postupu ochrany našich seniorů v zařízeních, kde bydlí,“ napsal ČTK premiér Andrej Babiš (ANO).
Kraje budou také distribuovat ochranné pomůcky pro potřeby domovů pro seniory. Vzniknou takzvané balíčky s ochrannými pomůckami pro jejich zaměstnance. O případné pomoci armády s péčí o nemocné z domovů pro seniory by mohla odpoledne jednat vláda, řekl ČTK po jednání Hamáček.
Domovy pro seniory mají podle usnesení vlády z minulého týdne vyčlenit desetinu míst pro izolaci nemocných, některé ale nemohou požadavek zajistit kvůli stavební dispozici nebo kvůli malému počtu zaměstnanců. „Pokud to nebude možné, kraje zajistí příslušné kapacity,“ uvedl Hamáček. Běhounek ČTK řekl, že každý kraj má nyní vyhodnotit situaci. Není podle něj zatím nutné, aby vytipoval zařízení pro nemocné, pokud situaci zvládá.
Do samostatného zařízení by se podle libereckého hejtmana Martina Půty (STAN) měli převážet jen pozitivně testovaní pacienti se zdravotními problémy. Takoví už by se pak zpět do domova vracet neměli. „Přesunou se do zařízení, které pro ně bude určené. Nebude to takový nápor, jako kdybychom měli převážet všechny, kdo jsou pozitivní na jiné místo,“ řekl hejtman.
Situace se zásobováním domovů pro seniory rouškami, respirátory a dalšími pomůckami si podle Hamáčka po víkendu „sedá“. Před víkendem si na distribuci stěžovali hejtmani i provozovatelé sociálních služeb. Hamáček se kvůli tomu o víkendu dostal do sporu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle jihočeské hejtmanky Ivany Stráské (ČSSD) videokonference pomohla k vyjasnění logistiky. „Od nynějška budou kraje zásobovány od ministerstva vnitra. Ministerstvo zdravotnictví bude zásobovat fakultní nemocnice a státní zařízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít na starosti sítě, podniky, vodohospodářství,“ řekla ČTK.
Šíření nákazy v domovech pro seniory a nedostatek ochranných prostředků pro jejich klienty a zaměstnance se ukázaly jako problém minulý týden. V neděli večer ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření, v němž nařídilo domovům pro seniory a podobným zařízením přijímat jen ty klienty, kteří podstoupí vyšetření na přítomnost koronaviru s negativním výsledkem.
V nemocnicích pomáhá asi 2000 mediků, přihlásilo se jich 5000
V nemocnicích po celé České republice kvůli koronavirové krizi dobrovolně pomáhá přibližně 2000 mediků z lékařských fakult, celkem se jich přihlásilo asi 5000 ze všech osmi lékařských fakult. Jde hlavně o studenty všeobecného lékařství, uplatnění ale najdou třeba i stomatologové. Medici pracují na různých odděleních nemocnic, v léčebných ústavech, hygienických stanicích nebo v terénu, podle toho kde jsou potřeba. Mají své koordinátory, kteří komunikují i spolu navzájem, zjistila ČTK.
Vláda kvůli šíření koronaviru ve svém nařízení z 15. března uložila studentům pátých a šestých ročníků medicíny, aby posílili hygienické stanice, krajské záchranné služby a 17 nemocnic. Obsah, rozsah a místo práce mediků měli stanovit pražský primátor a hejtmani krajů.
Podle koordinátora dobrovolníků z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) Davida Kulišiaka je ale v současnosti dost dobrovolníků, takže není nutné, aby je organizovali hejtmani. „Vláda sice avizovala, že mobilizace páťáků a šesťáků všeobecného lékařství může nastat, ale aktuálně nenastala a ani teď nenastane, protože potřeby z hlediska personálního pokrytí jsou zatím dostačující a není potřeba to dávat rozkazem,“ řekl ČTK.
K dobrovolnictví se přihlásilo například 680 studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zajišťují pomoc na odběrovém místě COVID-19 ve Fakultní nemocnici Brno, na několika Krajských hygienických stanicích a ve více než 15 nemocnicích napříč Jihomoravským krajem i za jeho hranicem, například v Břeclavi, Ivančicích, Hodoníně, Boskovicích nebo Zlíně. Jsou třeba u stanů, kde se dělají stěry kvůli podezření na koronavirus, ale také provádějí prohlídky u vstupů do nemocnice nebo působí jako sanitáři na odděleních.
V nemocnicích Plzeňského kraje pracuje nebo je připraveno pomáhat téměř 600 studentů z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a dále z Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity. Aktivně jich teď pracuje na různých odděleních asi 220. Nejvíce jich je ve Fakultní nemocnici Plzeň a dále v nemocnicích Plzeňského kraje, krajské hygienické stanici, ale i na Karlovarsku a Ústecku.
Na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové se k výpomoci v nemocnicích dosud přihlásilo 406 studentů, pracuje jich zatím 231. Působí nejenom v Královéhradeckém, ale i sousedním Pardubickém kraji. Nejčastěji pracují na plicním, infekčním a hemodialyzačním oddělení.
Na olomoucké lékařské fakultě začala databáze dobrovolníků vznikat v první polovině března, nyní v ní je 274 studentů třetího až šestého ročníku všeobecného lékařství. Využiti jsou v zařízeních po celé Moravě, tři desítky studentů ze Slovenska pak pomáhají ve zdravotnických zařízeních ve svém bydlišti. Zapojilo se i 26 budoucích zubařů, tři například pomáhají v olomoucké fakultní nemocnici, tři Přerově, pět v Prostějově, jeden ve Svitavách a dva v ordinacích spádovým zubním lékařům.
V Moravskoslezském kraji pomáhá přibližně 220 studentů Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Využívají je nemocnice, ale například i sociální zařízení nebo hygienici. V databázi zájemců je navíc připraveno dalších asi 700 lidí, kteří jsou ochotni pomoci.
Podle statistik ministerstva školství studovalo loni ve všech ročnících 1. LF UK 4545 lidí, na 2. LF 2265 lidí a na 3. LF 1886 lidí. Celkem je v ČR kolem 21.000 studentů medicíny.
Zdroj: ctk
