V přírodě jich jsou stovky. A to i v národních parcích. Lesy v Krkonoších i jinde v republice trápí odhozené roušky. Protože je dřív u nás lidé nepoužívali, je to nový problém. „ Odhozené, odfouknuté či zapomenuté jsou prakticky všude. Hlavně pak na nejfrekventovanějších turistických cestách, tedy na hřebenech a vrcholu Sněžky,“ postěžoval si mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Redakce Deníku proto oslovila vědce z univerzit, kterým dodala jednorázové roušky, aby podle složení určili, jak dlouho se v přírodě rozkládají.
Recyklace? Asi ne
Ochrana úst a nosu, hlavně ta jednorázová, s námi vydrží až desítky let. „Ústenky nakoupené v hypermarketech mohou tlít v přírodě od dvaceti až do dvouset let,“ říká Alena Myslíková Fučíková z Univerzity Hradec Králové.
Výrobce často přesné složení na etiketě tají, a to je i příklad testovaných roušek. Lze se na nich jen dočíst, že je ústenka složena z netkané textilie a filtrační vrstvy meltblow. „To je stříkání nebo foukání taveniny polymeru, ze kterého vznikne látka,“ uvedla vědkyně s tím, že zřejmě jde o umělé vlákno. „Jde použít i recyklované textilní odpady, ale pochybuji, že to někdo dělá. Je to pracné,“ poznamenala vědkyně.
Jak přesnou dobu v přírodě rouška vydrží, je podle ní těžké říct. „Například u polyesteru se doba rozkladu uvádí od dvaceti do dvou set let. Přirozeně odbouratelný víceméně není, ideálně kdyby shořel ve spalovně,“ dodala.
S tím souhlasí i chemik Ladislav Burgert z Univerzity Pardubice. „Nedělejme si iluze, že se útsenky v přírodě jen tak rychle rozloží. Takovou roušku najdeme někde pod listím i za padesát let,“ říká Burgert. Ty bavlněné podle něj nejsou takový problém. „S bavlnou si mikroorganismy a houby poradí v řádech měsíců,“ dodává.
Zdroj: denik.cz
