Statistiky šíření koronaviru nabírají na dynamice. Posvátný status, který byl ještě nedávno vyhrazen ukazateli růstu ekonomiky HDP, mají nyní počty nakažených, testovaných a zemřelých. Jen o vyléčených se zatím – alespoň u nás – příliš nemluví. Proč?
V mezinárodním srovnání si ve většině ukazatelů nevedeme špatně, čísla o nakažených jsou zatím hodně pod očekáváním krizového štábu. Pak ale přijde řada na počty vyléčených. Ve srovnání s více než pětiapůlmilionovým Dánskem a téměř pětimilionovým Irskem máme zhruba stejný počet nakažených – nedaleko hranice 4,5 tisíce. Ačkoli třeba Dány v počtu otestovaných Češi dvakrát převyšují.
Po nemoci dva negativní testy
Pokud ale jde o počet vyléčených, ukazuje se zvláštní nepoměr. Zatímco Česko k nedělnímu večeru evidovalo 78 osob uzdravených z nákazy nemocí Covid-19, v Dánsku ve stejnou dobu uváděla stejná kolonka 1283 lidí.
  |
I přes mamutí rozdíl to ale na výkonnost českého zdravotnictví stín nevrhá. Jde totiž jen o to, jak se ke kýženému číslu dospěje.
„Jsme velice pregnantní, pokud jde o určení toho, kdo je skutečně vyléčený,“ vysvětlila pro Lidovky.cz hlavní hygienička Jarmila Rážová s tím, že menší počet vyléčených oproti jiným zemím způsobují právě striktní česká kritéria. Podle těch musí člověk po ukončení karantény podstoupit dva negativní testy, mezi nimiž je rozestup 24 až 48 hodin.
S mírným optimismem lze tedy čekat, že v následujících týdnech začne vyléčených poměrně rychle přibývat.
Používané testy mohou vycházet pozitivně i přesto, že člověk už je objektivně zdravý. „Jsou extrémně citlivé, ve vzorku zachytí i deset jednotlivých virionů, tedy virových částic,“ řekl serveru Lidovky.cz biochemik Jan Konvalinka, který pomáhá koordinovat testování v rámci akademických laboratorních kapacit. „Limity pro status vyléčeného jsou stanoveny jen formálně, proto je máme raději nastavené přísně. Osobně si myslím, že má-li někdo ve vzorku oněch deset kopií viru, infekční už není. Ale formálně zdráv také ne a v karanténě musí zůstat,“ dodal Konvalinka.
Pro následující týdny by se tedy dalo hovořit o opatrném optimismu, počty oficiálně uzdravených lidí z nákazy koronavirem by měly v Česku začít růst.
Ostatně zvedající se trend v tomto směru pozoruji už dnes z denních hlášení. Do statistik začínají naskakovat ti, kteří se vrátili ze zahraničí po 7. březnu a teď jim končí karantény,“ doplnila hlavní hygienička Rážová.
Není čas testovat všechny
První potvrzené případy se v Česku objevily počátkem března, tedy asi před měsícem. Od prvních příznaků přes hospitalizaci a karanténu až ke dvěma negativním testům to však může trvat i pět až osm týdnů. První čeští nakažení ještě ani nemuseli „razítko“ vyléčeného dostat.
Příkladem je mladá Američanka, jedna ze tří prvních potvrzených nakažených, která do Česka přijela s kamarádkou, jež se taktéž nakazila. „Do dnešního dne je Američanka testovaná jako pozitivní. Přestože už nemá žádné příznaky, oficiálně ještě vyléčená není,“ podotkla Rážová.
Konvalinka navíc upozorňuje, že publikovaná čísla o uzdravených nebudou odpovídat realitě. Podobně jako nakažených bude totiž i vyléčených lidí výrazně víc. „Počty brzy začnou rychle stoupat, ale skutečné číslo to určitě nebude, jelikož většinu nakažených ani neotestujeme, nemoc prodělají doma,“ řekl serveru Lidovky.cz biochemik.
Souvisí s tím i přístup českých orgánů, které nechávají lidi s lehkým průběhem a příznaky prodělat onemocnění v domácích podmínkách. Poté už jen musejí dodržet karanténu.
Odběrné místo na testování COVID-19 v areálu FN Plzeň na Borech.
Fakultní nemocnice v Plzni
„Nemáme čas testovat všechny a většina lidí je během dvou až tří týdnů vyléčena. Průběh to u nich má jako běžná chřipka a ani o ničem nevědí,“ řekl Konvalinka.
Je proto dobré údajům o vyléčených příliš váhy nepřikládat. „Používat čísla vyléčených se pro mezinárodní srovnání příliš dobře nedá. Státy mají kritéria nastavená různě. Vracíme se také znovu k rychlosti, s jakou jsme schopni testovat – mezi těmi testy jsou totiž i ty opakované odběry,“ uvedla hlavní hygienička. Podle ní navíc do hry vstupují rychlotesty, které doplní standardní a velice přesnou variantu PCR.
„Rychlotesty budeme využívat pro ukončování čtrnáctidenní karantény, kterou ukončuje praktický lékař,“ vysvětlil pro Lidovky.cz strategii testovaní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Platit to ale podle něj má jen pro lidi, kteří jsou v karanténě preventivně. Ať už kvůli návratu ze zahraničí, nebo kvůli příznakům, pro něž jim karanténu nařídil i bez testu praktický lékař. V případě lidí pozitivně testovaných na koronavirus se budou podle Vojtěcha i nadále využívat pro ověření uzdravení dva negativní PCR testy.
Lepší měřítko? Počet hospitalizovaných
Pokud tedy počty vyléčených nenapovídají, jak se která země s pandemií vypořádává, co jiného se vyplatí sledovat? Podle Konvalinky je to kromě počtu zemřelých, kde se metodika z podstaty věci lišit ani nemůže, počet hospitalizovaných. A především pacientů ve vážném stavu. Jde o ty, kteří musejí být napojeni na mimotělní oběh nebo za ně dýchá plicní ventilátor.
Těch máme podle dat ministerstva zdravotnictví z neděle v českých nemocnicích 86, kapacita lůžek pro takové pacienty je okolo 1500.
„Ze všech hospitalizovaných je asi pětina na ventilátorech, což je naštěstí relativně konstantní číslo, které nestoupá. To je ta nejpodstatnější zpráva,“ myslí si biochemik Konvalinka. Podle něj si musíme dát pozor hlavně na to, aby počty pacientů vyžadujících intenzivní péči nepřekročily limity českého zdravotnictví. „Z tohoto pohledu jsme vlastně v dobré situaci, čistě teoreticky bychom si mohli dovolit i desetkrát víc nakažených a stále bychom to zvládli,“ věří vědec.
Zdroj: lidovky.cz
