V Británii budou testovat vakcínu proti koronaviru v tajné laboratoři

Ve Velké Británii pokračují práce na vývoji vakcíny ChAdOx1 proti nemoci Covid-19, kterou se pokoušejí získat vědci z Oxfordské univerzity pod vedením Sarah Gilbertové. Testy na zvířatech by měly začít v příštím týdnu a testy na lidech na počátku dubna v laboratoři v Porton Down u Salisbury, kde zkoumali i jed novičok použitý při útoku na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala.

Testovat se bude na fretkách a makacích, kteří dostanu injekci s očkovací látkou předtím, než se jim dají do nosu malé dávky nového koronaviru. Testy provádí Národní infekční služba v Porton Down, protože tamní laboratoř je jednou z mála, která má povolení uchovávat vzorky koronaviru SARS- CoV-2.

Snaha je testy co nejvíce uspíšit, a tak by se mohly první testy na lidech z fáze 2 konat ještě před tím, než se ukončí testy na zvířatech, uvedl list The Times. Protože podobné vakcíny proti jiným nemocem byly bezpečné, může se proces urychlit.

Závod s časem

„Jsme si vědomi toho, že vakcína je potřeba tak rychle, jak to jen půjde, a jistě v červnu a v červenci, kdy očekáváme nejvíce mrtvých,“ řekl listu The Guardian ředitel Jennerova institutu v Oxfordu profesor Adrian Hill.

„Toto není normální situace. Budeme dodržovat standardní bezpečnostní požadavky, ale jakmile budeme mít fungující vakcínu, očekáváme, že se použije rychlejší cesta k jejímu nasazení, aby ochránila životy. Čím dříve ji budeme moci poskytnout, tím lépe,“ dodal.

Vedoucí výzkumu Národní infekční služby v Porton Down Miles Carroll řekl, že se dělá vše pro to, aby se vakcína získala před vrcholem nákazy: „Víme z epidemií eboly, že i když vakcína ještě nemá licenci, může mít její použití velký vliv na potlačení epidemie.“

Vakcína ChAdOx1 se podává injekcí do svalu. Při jejím vývoji byl využit genetický kód koronaviru SARS-CoV-2 v ribonukleové kyselině a ne samotné viry, takže nehrozí nákaza očkovaných. Měla by po podání vést k tomu, že tělo bude produkovat kopie bílkovin, které používá virus při napadání lidských buněk. Mělo by to bránit šíření viru a také zabránit příliš prudké obranné reakci organismu.

Urychlení je možné, protože podobně koncipované vakcíny se použily u tisíců lidí proti TBC i koronaviru MERS nebo ebole. Zjišťovat se bude zejména to, jak funguje u starších lidí, kteří jsou nemocí nejohroženější.

Oxfordský tým může vyrobit jen malé množství dávek, takže se pak musí spojit s nějakým velkým výrobcem.

Vývoj vakcín

Vakcína ChAdOx1 je jednou z pěti, u nichž vývoj pokročil nejdále. Očkovací látka mRNA-1273, kterou vyvinula americká firma Moderna, se už testuje na lidech. První testy však slouží jen ke zjištění, zda nemá vedlejší účinky.

Pokročil i vývoj vakcíny německé firmy Curevac, která počítá se zahájením klinických testů na počátku léta. Stejně jako kanadská firma Medicago slibuje vakcínu do listopadu.

Kanadská firma VIDO-InterVac už testuje svou vakcínu na zvířatech a testy na myších ukončili i vědci z londýnské Imperial College.

Mnozí experti však upozorňují, že vakcína bude nejdříve za 18 až 24 měsíců a i listopadový termín je nereálný. Nejde jen o délku schvalovacího procesu a toho, jak dlouho se provádějí zkoušky, ale některá látka nemusí zabírat. Navíc bude potřeba velké množství očkovací látky.

Spekuluje se proto i o tom, že by nakažení mohli proti Covid-19 získat imunitu. Britský premiér Boris Johnson ve čtvrtek uvedl, že už se zkoumá první nakažený pacient, zda po prodělání nemoci získal imunitu.

Zdroh: novinky.cz

Přejít nahoru