Nemocnice musejí rušit dovolené, personál je na hraně vyčerpání. Pomáhají vojáci i zaměstnanci hvězdárny

Zatímco mnozí lidé se během svátků na přelomu roku bezstarostně promořovali návštěvami příbuzných a známých, nemocnice se potýkají s dosud nejhorším náporem covidních pacientů.

Zdravotníci a další nemocniční personál jedou už od října ve zběsilém tempu, které se začíná podepisovat i na jejich fyzickém a duševním zdraví. Tím spíš, že často ani nemají možnost vybrat si zasloužené volno. Právě nedostatek personálu teď ministerstvo zdravotnictví označuje za hlavní limitující faktor ve zvládání pandemie.

„Řada zdravotníků, kteří by jinak čerpali dovolenou, byla v zaměstnání,“ říká o posledním zhruba měsíci mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá. A zdaleka nejde o výjimku – vyměnit odpočinek za náročné směny musely stovky lékařů po celé zemi. Například v karlovarské nemocnici si až na nejnutnější případy zaměstnanci nevybírají dovolenou už měsíce.

Mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá pro server Lidovky.cz sdělila, že plánovat dovolené zkrátka nebyl čas, protože počet hospitalizovaných covidních pacientů u nich od listopadu neklesl pod stovku – aktuálně je na dvojnásobku. Navíc na rozdíl od jara se do nemocnic dostávají lidé, kteří mají závažnější průběh onemocnění a péče o ně je náročnější.

Vedení nemocnic se snaží kvalitu péče o pacienty balancovat s pohodou svých zaměstnanců. Ti jsou zase zaměstnavatelům v této těžké době schopni vycházet vstříc. Příkladem může být nemocnice v Havlíčkově Brodě.

„Dle domluvy s konkrétními zdravotníky si velká část zaměstnanců dovolenou zrušila a volno nevybírala,“ popsala pro Lidovky.cz tamní mluvčí Petra Černo.

Také v Ostravě koncem roku vedení fakultní nemocnice požádalo personál, aby plánovanou dovolenou přerušil a vrátil se do práce.

Zástupci nemocnic v Olomouci a Jihlavě pro Lidovky.cz popsali, že když už mezi svátky byla možnost vzít si volno, stalo se tak především na úkor klasické péče s tím, že brali pouze akutní případy.

Celkově napjaté situaci nepomáhá, že koronavirus si vybírá daň i mezi zdravotníky. V nemocnicích proto často chybí kvůli pozitivnímu testu nebo karanténě podstatná část personálu.

Třeba v královéhradecké nemocnici, jedné z nejzasaženějších výpadkem pracovní síly, je takto „mimo hru“ kolem 250 zaměstnanců. Ve Fakultní nemocnici Ostrava je jich dokonce 380. Ústřední vojenská nemocnice v Praze hlásí devadesát nakažených zaměstnanců, z toho 70 zdravotníků. Z šestnácti stovek lidí pracujících v nemocnici Kolín vyřadil covid 70. V brněnské „fakultce“ je v domácí karanténě 207 zaměstnanců, v Olomouci 102, v Havlíčkově Brodě 32 a tak dále.

Přítěží je množství nakažených seniorů

Lékaři nicméně vědí, že o pacienty se nikdo jiný kromě jich samotných postarat nemůže. Byť nabídnout pomoc se snaží každý, kdo má ruce a nohy. Vedle mediků jde třeba o studenty středních zdravotnických škol či dobrovolníky z řad veřejnosti. Ve Znojmě dorazili na směny také bývalí zaměstnanci a se středoškoláky i jejich pedagogové.

Z reakcí nemocnic, které Lidovky.cz oslovily, také vyplynulo, že prakticky všechny již využívají asistence armády. A pokud ještě v některé nemocnici nepomáhá, její vedení už o její přítomnost požádalo.

Z dalších složek státu se nejčastěji zapojují ještě policisté a hasiči, kteří třeba v Brně asistují na testovacích místech. V tamní Fakultní nemocnici se dočkali i netradiční pomoci ve formě zaměstnanců hvězdárny – ti vypomáhají s administrativou dat plynoucích ze započatého očkování.

Nárůst počtu nemocných je značný, od konce prosince denní přírůstek neklesl pod tři tisíce – nejčastěji se pohybuje vysoko nad deseti tisíci. Maximem bylo 17 723 nově nakažených 6. ledna. Počet aktivních případů tak rychle stoupá až ke 150 tisícům, přičemž aktuálně zhruba sedm tisíc lidí vyžaduje hospitalizaci.

Samotný nárůst počtu infikovaných by ještě extrémní nápor na nemocnice znamenat nemusel. Komplikací je ale fakt, že se covid ve velkém dostal mezi seniory. Ti jsou k těžšímu průběhu onemocnění náchylnější, a plní tak nemocniční lůžka rychleji.

Přesto zatím ministerstvo zdravotnictví nechce přistupovat k aktivaci polní vojenské nemocnice v pražských Letňanech. Na její plnou kapacitu 500 lůžek by totiž bylo nutné brát personál z civilních zařízení, kde už nyní chybí.

Omezení necovidové péče

Nemocnice tak řeší nápor přeskupením vlastních kapacit. Například v Hradci Králové museli v posledních dnech otevřít další covidové oddělení. Na jednotkách intenzivní péče tam leží přes padesát pacientů, další 140 pak na běžných lůžkách. Jednoho pacienta už musela nemocnice, která se v republice počítá k těm větším, přeložit na plicní ventilaci do Prahy. Její mluvčí Jakub Sochor popsal situaci jako „mimořádně složitou“, neboť přesuny personálu na jiná oddělení znamenají zároveň omezení necovidové péče.

České špitály se kromě výše zmíněných problémů potýkají podle svých zástupců i s dalšími, byť dílčími nepříjemnostmi. Ty plynou ze samotného kontaktu s pacienty.

„Zamrzí nepřístojné a bezohledné chování některých lidí. Arogance, neukázněnost a někdy až slovní agresivita je naštěstí zřídka, ale dokáže ublížit a ztížit už tak dost náročnou práci zdravotníků,“ řekla pro Lidovky.cz mluvčí Ústřední vojenské nemocnice v Praze Jitka Zinke.

Na druhou stranu pomáhá lékařům podpora běžných lidí, kteří si jejich práce cení. Konkrétně v „úvéence“ si navíc nemohou stěžovat na organizační problémy či nedostatky ve vybavení. Pomáhá jim i fakt, že tamní zdravotníci jsou již z velké části proočkovaní.

Některým nemocnicím dělá vrásky provoz očkovacích a testovacích míst. V Kolíně například provozují čtyři – dvě pro PCR testy, jedno pro antigenní a jedno pro samoplátce –, což navyšuje personální náročnost. V Havlíčkově Brodě mají obavu z nástupu očkovací kampaně. Spádová oblast tamní nemocnice totiž čítá 100 tisíc obyvatel, důsledkem čehož prý bude hodně náročné dodržovat avizované požadavky na očkovací centra.

Ve znojemské nemocnici zase poukazují na nárůst cen za speciální zdravotnický materiál, jako jsou nyní potřebné rukavice.

Zdroj: lidovky.cz

Přejít nahoru