Návrat žáků nechceme uspěchat, v jídelnách budou rozestupy, řekl Plaga

Ministr školství Robert Plaga i přes zlepšující se epidemiologickou situaci v Česku neuvažuje o tom, že by uspíšil návrat žáků prvního stupně do škol před 25. květnem. Za katedru se také povinně nemusejí vracet učitelé z rizikových skupin. Ve školách se po obnovení výuky otevřou jídelny, žáci však budou muset dodržovat dvoumetrové rozestupy, prohlásil v rozhovoru pro iDNES.cz.

Deváťáci se budou moci připravovat ve škole na přijímačky, Cermat uvolnil i nějaké testy, chystáte pro ně ještě něco dalšího?
Chceme podpořit uchazeče o studium, kteří půjdou na jednotnou přijímací zkoušku, nejen uvolněním testů Cermatu, kdy plné spuštění aplikace očekáváme v příštím týdnu, ale zároveň jak v prostředí testů, tak s jejich řešením rozjíždíme výuková videa na Youtube jako další podporu skupinám, které se připravují na přijímací zkoušky.

Pořád nám říkají, že se epidemiologická situace zlepšuje, do lavic se mohou nově vrátit deváťáci. Není možné, že se školy otevřou v ještě větší míře?

Když se podíváte na vývoj rozvolňujících scénářů, byť se teď podařilo zařadit deváťáky do vlny 11. května, společně s epidemiology držíme 14 denní rozestup, který je důležitý. Pokud jsou i rozvolňující opatření v ostatních sférách datována k 11. květnu, je potřeba, aby rozestup skutečně zůstal. Za této situace, která je velmi příznivá, bych ale varoval před tím, abychom si mysleli, že máme vyhráno. Neuvažujeme o tom, že bychom uspíšili návrat žáků prvního stupně před 25. květnem.

V pondělí dostanou školy jasnou metodiku, jak mají postupovat při znovuotevření. Dostanou i jasný návod na to, který z učitelů patří do rizikových skupin?
Debata, kterou jsme měli s epidemiologickým týmem, se zabývala i touto problematikou vymezení rizikových skupin žáků, studentů i pedagogických pracovníků. Součástí dokumentu, který odejde nejpozději v pondělí na naše školy, je jednak čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění a zároveň vymezení osob s rizikovými faktory, tak jak je vymezuje ministerstvo zdravotnictví.

Takže to znamená, že ty osoby, které ministerstvo zdravotnictví vymezuje, nastoupit nemusí, je to tak?
Pokud má někdo závažné potíže a bude spadat do rizikových skupin, předpokládám, že se třeba domluví, kdy v rámci školy bude dále spolupracovat na vzdálené výuce, ale nebude v přímém kontaktu s dětmi. Ale rizikové skupiny nemají tvrdý zákaz být ve škole.

Tím, že někteří žáci mohou dobrovolně nastoupit v půlce května do školy, jste vytvořili dvě skupiny žáků. Není to zbytečná práce navíc pro ředitele a učitele, kdy budou muset nejen zajistit znovuotevření škol ve zvláštním režimu, ale ještě navíc výuku na dálku pro ty, kteří nenastoupí?

Návrat do škol nemůže být z povahy věci povinný. 25. května se mohou vrátit první stupně a 11. května se týká návrat žáků 9. tříd základních škol a studentů posledních ročníků škol středních. Účel toho návratu je příprava na maturitní a závěrečné zkoušky a u žáků devátých tříd je to intenzivní příprava na jednotnou přijímací zkoušku.

Vzdělávání nemá být jen příprava na zkoušky, ale kvůli nouzové situaci došlo k tomu, že bude jeden termín přijímacích zkoušek a proto jsem velmi rád, že se nám podařilo ve zlepšené epidemiologické situaci prosadit návrat žáků 9. tříd od 11. května.

Organizačně náročné je to spíš u prvního stupně…
Od 25. května může být a bude část žáků ve vzdáleném vzdělávání a já už jsme opakovaně řekl, že do 30. června i přes rozvolňující vlny dominantním způsobem vzdělávání zůstává vzdálená výuka.

Vnímáme různou socioekonomickou situaci v rodinách a jsou rodiny, kde se rodiče potřebují vrátit do práce, jsou rodiny, kde je ze sociálního pohledu nepodnětné prostředí a tím dochází ještě k většímu rozevírání nůžek v přístupu ke vzdělávání.

To jsou přesně ty skupiny, kterým se umožní vrátit se zpět k prezenční výuce. Bude to organizačně náročné pro ředitele a bude to náročné i pro učitele do 30. 6. tohoto roku, ale ta situace je nouzová a kantoři si s tím poradí.

Budou mít děti přestávky, myslím tím, jestli budou moci jít na chodbu a normálně blbnout?
Přestávky samozřejmě mít budou. Když jsem mluvil o tom, že se nemají děti při příchodu do školy shlukovat na jednom místě, aby nevznikaly takzvané špunty, aby nebylo moc lidí na jednom místě, režim o přestávkách rozhodně nebude takový, jaký jsme znali, protože bychom popřeli smysl, že se skupiny mezi sebou nepromíchají.

Přístup o přestávkách bude takový, možná v různých časech, aby se skupiny patnácti dětí neprotly. Přestávkový režim proběhne, ale standardní přestávka, jak jsme ji znali do 11. března, že děti běhají po chodbách, nebude. A doporučení, pokud to je aspoň trochu možné, je trávit přestávky venku.

Školní jídelny se normálně otevřou?
Platí v nich pravidla, že se nesmí skupiny promíchat, ať už při výdeji, ale i při konzumaci. Pokud se obědy budou vydávat postupně, budou se zachovávat dvoumetrové odstupy, tak by jídelny mohly fungovat.

Pokud by to v některých jídelnách zajistit nešlo, je možný i režim studených obědů a jejich konzumace ve třídě v homogenních skupinách. Věřím, že tato pravidla budou proveditelná. Byť, pokud bude na té škole velký počet žáků, bude to muset být řešeno nějakým fázováním.

Pomalu se otevírají i mateřské školy. Ty sice nezavřelo ministerstvo školství, ale zřizovatelé. Nicméně, pokud se školka otevře, rodiče nemají nárok na ošetřovné, jednáte o tom?
Co se týká ošetřovného, spadá to do gesce ministerstva práce a sociálních věcí, ale my s nimi úzce spolupracujeme. Řešili jsme s nimi i debatu nad otevřením a neotevřením škol, ale finální stanovisko, jestli bude stačit čestné prohlášení rodiče, řeší ministerstvo práce a sociálních věcí. Z logiky věci, pokud děti spadají do rizikových skupin a rodič se ho tam rozhodne nedávat, z mého pohledu by nárok na ošetřovné mít měl. Ale není to v mé gesci.

Proč jste nakonec upozadil ve vyhlášce o vysvědčení to, co jste říkal, že je teď důležité formativní hodnocení?

Náš materiál není koncipován tak, že by upozaďoval formativní hodnocení. Vyhláška je právnickým textem a ta pouze uvolňuje našim ředitelům ruce, aby mohli zohlednit tuto naprosto specifickou situaci, která je na každé škole jiná, jak ukazuje šetření České školní inspekce. Vyhláška je právním dokumentem, který přináší určitou volnost ředitelům, aby mohli rozhodovat v těchto podmínkách.

Přímo ve vyhlášce se ale o formativním hodnocení nepíše.
Souběžně s vyhláškou odešla metodika ministerstva školství na všechny školy, kde jsou jasné principy a doporučení, kde dál apelujeme na školy a doporučujeme jim jako zásadní postup v mnohem větší míře než v minulosti využívat formativního hodnocení.

Ale jsou tam mnohem důležitější principy a to zohledňovat individuální situaci žáka víc než kdy jindy při vzdáleném vzdělávání. Jsou tam mechanismy, aby nemohlo dojít ke zneužívání, když někdo nemá podmínky pro vzdálené vzdělávání.

Já jsem přesvědčen, že ten apel nezmizel a ministerstvo neotočilo, ale naopak jasně ukazuje a nabádá školy k formativnímu hodnocení a principům, které jsou založeny na tom, že se má postupovat v této situaci ještě více než kdy jindy v nejlepším zájmu žáka.

Myslíte si, že se školy skutečně více než kdy jindy k formativnímu hodnocení uchýlí?
Mám odezvu od některých ředitelů, že se u nich situace zlepšila a i kantoři, kteří byli zdrženliví vůči formativnímu hodnocení tváří v tvář specifickým podmínkám ho mnohem více využívají. A k tomu nabádám v každém rozhovoru.

Nebudu zastírat, a to je dlouhodobý problém české vzdělávací soustavy, že jsou školy, které nereagují na apely a nebudou reagovat a kde nejdou ty věci tak, jak by jít mohly. Ale jsem přesvědčen, že těchto škol je menšina. Většina se k výzvě vzdáleného vzdělávání a formativního hodnocení staví velmi dobře.

Nemyslíte si, že kdybyste to přece jen napsal přímo do vyhlášky, toho právnického dokumentu, že vás vyslyší i tyto školy, ta menšina, která na apely ministerstva moc nereaguje?
Celá filozofie přístupu ministerstva školství v těch oblastech, o kterých se bavíme, i ve Strategii 2030+, je založena na tom, po čem vzdělávací soustava volá a to je, že ředitel je manažerem a lídrem školy. Nejsem zastáncem toho, že bychom direktivně měli řídit celou soustavu.

A když někdo nechce reagovat na naše výzvy, tak i když je na tvrdo napíšete, sice udělí nějaké slovní hodnocení, ale nejde jen o to, co je napsáno na papíře, ale jde o změnu přístupu. A změnu přístupu ke vzdělávání jako celku nejen hodnocení nemůžete zvládnout tvrdými příkazy. Mnohem lepší cesta je dát ředitelům volnost.

Kdy konečně budu vědět maturanti, kdy bude matematika povinná nebo ne?

Sněmovna teď sice opakovaně řešila nouzové zákony, ale já netrpělivě čekám na třetí čtení, aby se rozhodlo a apeluji pokaždé na poslance ze všech politických stran, aby se dohodli a zařadili bod třetího hlasování o maturitě z matematiky.

Aby, ať už to dopadne ve Sněmovně jakkoliv, budoucí maturanti věděli, že v příštím roce je maturita z matematiky buď čeká jako povinná nebo zůstane volitelná i nadále. Pevně doufám, že můj návrh u poslanců nakonec uspěje a stane se tak, doufám, v průběhu příštího týdne.

Učitelům se měly zvyšovat platy, ale ekonomická situace bude úplně jiná, než se předpokládalo v době, kdy se o tomto mluvilo. Pořád s tím počítáte?
Počítám se zvyšováním platů učitelů a to z několika důvodů. Jsem rád, že se podařilo změnit způsob financování regionálního školství a slíbené prostředky skutečně do škol doputovaly. V těchto týdnech můžeme vidět náročnost učitelského povolání v každé naší kuchyni nebo dětském pokoji.

Je nutno dodat, že učitelé ještě intenzivněji než kdy v minulosti náročné vzdělávání na dálku uskutečňují. Proto ten slib plnit musíme. Tím druhým faktorem je, že by bylo velmi smutné, aby první oblastí, ve které se bude škrtat v případě hospodářské krize, byla oblast vzdělávání. Podřízli bychom si tak svou budoucnost a to pevně věřím, že nikdo z nás nechce.

Zdroj: idnes.cz

Přejít nahoru