Epidemie koronaviru stále není na ústupu, experti se proto pokoušejí najít další možné látky, které by mohly zabírat. Svou pozornost také obracejí i k řízení hladiny interleukinu 6 (IL-6), což je protein podílející se na imunitě. Potenciál v něm vidí lékaři na Michiganské univerzitě, které rozčarovaly výsledky s antimalarikem hydroxychlorochinem.
Interleukiny jsou proteiny, které se podílejí na imunitní reakci organismu. Interleukin 6 řídí horečku. Působí jak jako cytokin, který podporuje zánět, tak současně jako protizánětlivý myokin.
„Inhibitory IL-6 se zaměřují na specifický typ buňky, kde podle našeho názoru do dochází k největšímu poškození u pacientů s Covid-19,” uvedl profesor interny Vineet Inder Chopra pro web M Heatlth.
„Aktuální klinické zkoušky zjišťují, jaké určité dávky a jejich načasování by mohly být nejprospěšnější. Blokátory IL-6 jsou slibné a já si myslím, že uvidíme jejich větší použití proti Covid-19,“ upřesnil.
Zabránit přehnané reakci těla
Inhibitory IL-6 mají bránit tomu, aby tělo přehnaně reagovalo na nákazu. V Číně byl podán blokátor IL-6 tocilizumab určený proti revmatické artritidě 21 pacientům, u nichž snížil teplotu a u tří čtvrtin z nich zmenšil i jejich závislost na umělé plicní ventilaci. Nyní se provádějí zkoušky i na srovnávací skupině s placebem. Čínská národní zdravotní komise už lék známý pod obchodním názvem Actemra doporučila k léčení zápalu plic. V USA je preparát v třetí fázi klinických zkoušek.
„Data z jedné studie v Číně naznačovala, že interleukin 6 může hrát důležitou roli v přehnané zánětlivé reakci v plicích pacientů s Covid-19,” uvedl George D Yancopoulos, prezident společnosti Regeneron, která je jedním z výrobců Kevzary.
Chopra je naopak skeptický k použití antimalarika hydroxychlorochinu.
Obtížný úkol
Najít lék na Covid-19 je obtížené nejen proto, že jde o nový koronavirus, s nímž nejsou zkušenosti. Expertka Lisa M. Jarvisová na serveru Chemical & Engineering News upozornila na to, že se zatím nenašlo mnoho účinných anitvirotik proti koronavirům, které jsou komplexnější než RNA viry.
Jak dobře zabírá remdesivir, původně navržený proti ebole, který dostal i pražský taxikář, se teprve zkoumá.
Navíc se nasazoval až u pacientů ve vážném stavu, zatímco většina antivirotik zabírá nejlépe při podání hned po nákaze, kdy zabrání rozmnožení viru, což je i případ tamiflu proti prasečí chřipce.
Zdroj: novinky.cz
