Lidé s duševním onemocněním mohou pracovat i na volném trhu
Platforma Data zdraví odhaduje, že v České republice žije 2,0 až 2,5 milionu lidí, kteří vykazují některou z forem duševního onemocnění nebo závažné psychické nepohody vyžadující péči. Otázka proto zní: jak nastavit pracovní prostředí tak, aby tito lidé mohli získat i vykonávat kvalifikovanou práci?
V Moravskoslezském kraji, kde působí organizace Spirála Ostrava, připadá podle posledních průzkumů na jedno pracovní místo pro osoby se zdravotním postižením více než 7 uchazečů. Mezi nimi jsou i lidé s duševním onemocněním. Ne každý z nich ale dostane příležitost rozvíjet se profesně a chodit do zaměstnání, které mu dává smysl nebo odpovídá jeho vzdělání a zkušenostem.
„Přitom víme jistě, že důstojná práce podporuje zotavení. Vznik, průběh i léčbu duševních poruch chápeme v biopsychosociálním kontextu. Vedle genetických a jiných biologických faktorů hrají často významnou roli rovněž vlivy ze sociální oblasti života, tedy například vztahy či možnosti seberealizace,“ zaznělo na úvod Setkání Spolu 2026 z úst MUDr. Jany Králové, která působí na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Ostrava a Katedře klinických neurověd LF OU. Podle ní kvalitní práce pacientům přináší režim a stabilitu, pocit užitečnosti, komplexnější vztahy i možnost posilovat svou sebedůvěru a sebehodnotu. To může pozitivně ovlivnit léčbu i další vývoj nemoci.
Jak může pomoci metoda IPS
Zkratka IPS vychází z anglického názvu Individual Placement and Support. Jde o způsob, který propojuje zájemce s OZP a zaměstnavatele na volném trhu práce, přičemž cílem je najít pozici odpovídající zkušenostem i vzdělání uchazeče. Mgr. Nikol Pllunciová, která už více než 10 let pracuje jako metodička IPS v organizaci Práh jižní Morava, z.ú., upozorňuje, že individuální úprava podmínek u konkrétních pracovních míst nemusí být pro zaměstnavatele ani složitá, ani drahá. V cestě ke spolupráci podle ní často stojí spíše předsudky a nedostatek informací. Praxe ukazuje, že někdy postačí flexibilnější pracovní doba, home office, častější přestávky nebo více soukromí v pracovním prostoru.
„Na Jižní Moravě v současnosti spolupracujeme s více než 160 zaměstnavateli, od městských úřadů přes malé lokální firmy až po velké společnosti, jako je IKEA Brno,“ uvádí Pllunciová. Zároveň doplňuje, že vedle legislativních a finančních výhod, které zaměstnávání OZP přináší, má IPS pro zapojené subjekty i další přínosy. IPS specialista například nabízí zaměstnavatelům i klientům bezplatnou podporu při zaučení a zůstává dlouhodobým partnerem, který je připraven okamžitě pomoci při případných potížích na pracovišti.
Úspěch lidí s duševním onemocněním na trhu práce tak podle účastníků akce rozhoduje hlavně ochota a dobrá vůle. Potvrdila to i anketa mezi přítomnými na Setkání spolu 2026. Shodli se na tom, že klíčová je zdravá firemní kultura a otevřený přístup zaměstnavatele. „Člověk s duševním onemocněním nemusí být pro pracovní tým omezením. Naopak, může být jeho velkým přínosem. Z vlastní zkušenosti vím, že mezi těmito lidmi najdeme spoustu loajálních, pracovitých a motivovaných zaměstnanců. A někdy nám právě jejich potřeby pomohou odhalit, co v naší firemní kultuře nefunguje tak, jak by mělo. Když pak hledáme řešení, často zjistíme, že z nich mají prospěch úplně všichni. Nejen zaměstnanci se zdravotním znevýhodněním.” shrnuje své zkušenosti Darja Koťátková, HR manažerka, zástupkyně ředitelky Spirála Ostrava.
Spirála Ostrava chystá zavedení IPS v Moravskoslezském kraji
V Moravskoslezském kraji zatím IPS tým nefunguje, Spirála Ostrava ale na jeho zavedení pracuje. „S naší dosavadní podporou má metoda mnoho styčných bodů. Například část, kde připravujeme klienta na pohovor či nástup do práce apod. Zásadní rozdíl je v tom, že chceme násobně rozšířit možnosti jeho uplatnění a vytvářet další příležitosti.“ vysvětluje Eva Krestová, ředitelka Spirály Ostrava, proč chce ještě letos zahájit jednání s prvními firmami.
Právě proto organizace ještě před spuštěním této služby uspořádala Setkání spolu. Pozvala na něj záměrně zástupce vícera zainteresovaných skupin: klienty s duševním onemocněním, odborníky, zaměstnance i zástupce HR a komerčních firem. Diskuse se zaměřila na konkrétní bariéry, na rizika i na to, co si jednotliví aktéři myslí o možném zaměstnávání na volném trhu. Výsledkem bylo potvrzení, že zásadní je osvěta a empatie. I když rozhodnutí o sdělení zdravotního stavu vždy leží na samotném člověku, transparentnost může firmě umožnit včas přizpůsobit podmínky jeho potřebám. Důležitá je také informovanost kolektivu, aby nevznikal dojem, že je někdo nezaslouženě zvýhodněn. Cílem všech těchto kroků je, aby byl nastupující člověk se znevýhodněním vnímán jako běžný kolega bez zbytečných nálepek.
Proč se o IPS zajímat
V České republice se k metodě IPS aktivně hlásí a v praxi ji využívá přibližně 18 multidisciplinárních týmů v 8 krajích. Organizace mezi sebou sdílejí zkušenosti a příklady dobré praxe prostřednictvím celorepublikové Platformy IPS Česká republika. IPS je zároveň oficiálně doporučeno jako klíčová součást spektra služeb poskytovaných v nově vznikajících Centrech duševního zdraví (CDZ).
„Křivka ukazující počet lidí s duševním onemocněním neustále narůstá. A to nejen u dospělých osob. Čekárny psychiatrů a psychologů jsou plné mladých lidí, čekací doby pro dětské a mladé pacienty jsou až půl roku. Tito mladí lidé budou v řádech let vstupovat na trh práce, chceme, aby měli možnost plnohodnotně fungovat bez zastaralých stigmat,“ osvětluje na závěr implementaci IPS metody Eva Krestová za Spirálu Ostrava. Zavedení by mělo proběhnout během podzimu/zimy 2026/2027.
Projekt Setkání spolu je financován z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
Zdroj: csanews.cz
