Pamatuješ ten pocit, když se všechno najednou zastavilo a zároveň rozběhlo jinak? My to cítili na kůži. Zavřené kavárny, prázdné náměstí, a přitom chaty, livestreamy […]

Začnu tím, co jsme všichni cítili v žaludku — ten zvláštní pocit nejistoty, který se vkradl do běžných dní. Najednou už nebylo samozřejmé, že lidi

Pamatuješ ten okamžik, když se ráno zavřely hranice, vrátil se tón rozkazů a ulice ztichly? Ten tenký hlas nejistoty, co se zmítal mezi nákupními košíky

Pamatuješ ten okamžik, kdy jsi poprvé slyšel o nové mutaci a cítil jiskru obav? Ten malý uzlíček v krku, když si říkáš: co teď bude?

Začnu upřímně. Znáš ten pocit, když nahlédneš do něčeho, co by mělo být otevřené, a najednou je tam mlha? Jako by někdo zhasl světlo. Tohle

Znáš ten moment, kdy tě trkne, že něco voní trochu jinak než bezpečnost? Ten pocit je ostrý. Je to jako nosit roušku a v zoufalství

Cítíš to. Ten zlom v hrudi, když zavíráš výlohu, přepočítáváš zbytky v pokladně a přemýšlíš, kde udělat škrty, aby to vydrželo do dalšího měsíce. A

Znáš ten moment, kdy otevřeš starou krabici a najdeš dětské kresby pošmrdlané fixami a poznámky z hodin, které nikdy neskončily? Tak podobně to je s

Cítíš to taky — ten divný mix vzrušení a podráždění, když se objeví „průlomová data“, která má vysvětlit všechno. A za pět minut někdo další

Znáš ten moment, kdy se svět zúží na pár kroků před tebou a hluk v hlavě je hlasitější než cokoli venku? Když vysadí služba, stát